Socha z českého hadce od sochařky Maudy Muhoni

Kámen pro sochy – Chrastický hadec

Hadce v Čechách a na Moravě

Většinu soch v naší online galerii vytesaly sochaři z umělecké komunity Tengenenge v Zimbabwe. Sochaři v Tengenenge nejčastěji tvoří sochy z místního kamene – hadce.

Hadec není žádnou vzácnou horninou a i u nás se vyskytuje v řadě lokalit především na západě Čech (Mnichovské hadce ve Slavkovském lese), na Českomoravské vrchovině (např. lom Bernartice), na jižním okraji Vysočiny (nedaleko jaderné elektrárny Dukovany se rozkládá známá botanická lokalita Mohelenská hadcová step) či v Jeseníkách.

Chrastický hadec

V Jeseníkách můžete navštívit přírodní památku Chrastický hadec. Předmětem ochrany není geologická lokalita ale unikátní společenství rostlin, které roste na hadcovém podloží. Hadec obsahuje vysoké procento hořčíku, což nevyhovuje většině rostlin. Některé druhy se však prostředí ovlivněném hadcem přizpůsobily a  rostou právě jen na hadcích. Chrastický hadec si oblíbil zejména sleziník nepravý a naleznete zde jedno z největších společenství sleziníku nepravého na Moravě.

 

  • Hadec – kámen pro sochy

    Sleziník nepravý

  • Hadec – kámen pro sochy

    Zatopený lom na hadec

  • Hadec – kámen pro sochy

    Hadec – detail struktury kamene

  • Hadec – kámen pro sochy

    Pohled od lokality Chrastický hadec k hřebeni Kralického Sněžníku

Lokalitu Chrastický hadec tvoří zalesněný pahorek s opuštěným hadcovým lomem. Kámen se v lomu těžil od konce 18. století do konce druhé světové války. Chrastice byly obcí s téměř výlučně německým obyvatelstvem, které bylo po válce odsunuto a těžba v lomu již nebyla znovu obnovena.

Zatímco hadce z Tengenenge mají většinou jednolitou struktura a barvu, hadec z lomu u Chrastic je charakteristický přítomnosti žlutozelených krystalů pyroxenu v černozelené mase. Tato strakatost působí po vyleštění velmi dekorativně. Rozdíl ve vzhledu hadce z Chrastic je zřetelný na sošce matky s dítětem na fotografii v úvodu tohoto příspěvku. Tuto sošku vysokou 18 cm z kamene ze starých lomových odvalů vytesala sochařka Maudy Muhoni.

I když hadce, které se těží v Čechách a na Moravě, jsou dobře opracovatelné a mají po vyleštění výraznou barvu a strukturu, naši kamenosochaři s nimi nepracují a pro svou práci používají obvykle pískovec, mramor či žulu.

  • Sdílet příspěvek