Kámen – hadec

Sochy ze Zimbabwe jsou vytesány z hadce

Hadec – oblíbený kámen zimbabwských sochařů

Kamenem, ze kterého sochaři v Zimbabwe nejčastěji tesají sochy, je hadec (serpentit, serpentinit). Hadec je přeměněná hornina a v jednotlivých lokalitách se hadce od sebe liší barvou, strukturou i tvrdostí. Barva hadců zahrnuje škálu od olivově zelené přes odstíny hnědé až po temně zelenou nebo sytě černou.

Kámen pro sochaře se v Zimbabwe těží výhradně ručně. Použití výbušnin by mohlo narušit vnitřní strukturu kamene. Socha pak může při otesávání prasknout.

Většinu soch v naší online galerii vytesali sochaři z umělecké komunity Tengenenge. Sochaři v Tengenenge nejčastěji tvoří sochy z místního hadce, který těží buď přímo za vesnicí, nebo asi kilometr od vesnice v úbočí kopců pohoří Great Dyke.

 

Serpentine | brown serpentine

Kámen, který se v Tengenenge těží hned za vesnicí, je relativně měkký. Má černošedou barvu, která místy přechází do okrově hnědé. Barevných přechodů v kameni umí sochaři mistrně využít a začlenit je do svých soch. Sochaři jej nazývají serpentine nebo brown serpentine.

Hnědé vrstvy kamene jsou nejměkčí a porézní – mohou absorbovat vodu. Sochy vytesané z hnědého hadce nemusí být v našich podmínkách vhodné pro celoroční umístění venku. V zimně mohou trpět mrazovou erozí. Ta způsobuje postupné odlupování vrchních vrstev kamene či vznik puklin v kameni.

Springstone

V kopcích za vesnicí Tengenenge se těží temně černý a velmi tvrdý hadec, který sochaři v Zimbabwe nazývají springstone. Název je odvozen od anglického „spring“ – skákat a naznačuje, že majzlíky sochařů při práci od tvrdého kamene „odskakují“. Ostatní druhy kamene – nazelenalý hadec s hrubozrnou strukturou označovaný v Zimbabwe jako „opal stone“ a smaragdově zelený verdite se do Tengenenge dováží z lokalit vzdálených až desítky kilometrů.

 

Hadec není žádnou vzácnou horninou a vyskytuje se i v různých lokalitách v Evropě. V České republice je několik lomů, kde se hadce těží pro průmyslové zpracování na stavební štěrky a drtě do betonů. Hadce se v Evropě jen vzácně uplatňují v sochařské tvorbě, sochaři tradičně pracují s mramorem, pískovcem či žulou.

Jak vzniká socha

Hrubý tvar vtiskne sochař kameni pomocí majzlíku a kladívka nebo paličky. Jemnější obrysy pak socha získá opracováním kamenickým kladívkem s troj- či pětihrotým výměnným břitem – obdoba u nás používané pemrlice.

 

Povrch soch se pak postupně vyhlazuje nejprve rašplí a  následně zjemňuje brusným papírem různých hrubostí. U jemnějších brusných papírů již broušení probíhá za mokra.

Hotové sochy jsou nahřívány u otevřeného ohně a celé sochy nebo jen vybrané plochy jsou napouštěny voskem. Vosk se doslova vpije do teplého kamene, původně šedá barva opracovaného kamene ztmavne a umožní vyniknout jemným strukturám v kameni, kovovým žilkám a barevným skvrnkám.

Hadec na rozdíl od jiných druhů kamene sochařům umožňuje kombinovat hrubě opracované plochy světle šedé barvy a vybroušené plochy, které voskováním získají tmavou barvu. Tento styl práce s kamenem je pro sochaře v Zimbabwe typický a zřetelně odlišuje africké kamenné sochy od soch, které tvoří sochaři jinde ve světě.

Jsou-li sochy vystaveny v zahradě, vosková vrstva časem oprší. Mají-li si sochy zachovat lesklý tmavý vzhled, je třeba voskovou polituru udržovat a obnovovat. K tomu lze ve specializovaných obchodech pro sochaře a kameníky zakoupit vosky na kámen.