Kámen, ze kterého jsou sochy vytesány

Hadec – oblíbený kámen zimbabwských sochařů

Kamenem, ze kterého sochaři v Zimbabwe nejčastěji tesají sochy, je hadec (serpentit, serpentinit). Hadec je přeměněná hornina a v jednotlivých lokalitách se hadce od sebe liší barvou, strukturou i tvrdostí. Barva hadců zahrnuje škálu od temně či olivově zelené přes odstíny hnědé až po temně zelenou nebo sytě černou. V Zimbabwe se těží i hadce okrové či načervenalé barvy.

Kámen pro sochy se v Zimbabwe těží výhradně ručně. Použití výbušnin by mohlo narušit vnitřní strukturu kamene. Kámen pak může při otesávání prasknout.

Většinu soch v naší online galerii vytesali sochaři z umělecké komunity Tengenenge. Sochaři v Tengenenge nejčastěji tvoří sochy z místního hadce, který těží buď přímo za vesnicí, nebo asi kilometr od vesnice v úbočí kopců pohoří Great Dyke.

Serpentine | brown serpentine

Kámen, který se v Tengenenge těží hned za vesnicí, je relativně měkký. Má černošedou barvu, která místy přechází do okrově hnědé. Barevných přechodů v kameni umí sochaři mistrně využít a začlenit je do svých soch. Tento kámen sochaři nazývají serpentine nebo brown serpentine.

Hnědé vrstvy kamene jsou nejměkčí a porézní – mohou absorbovat vodu. Sochy vytesané z hnědého hadce nemusí být v našich podmínkách vhodné pro celoroční umístění venku. V zimně mohou trpět mrazovou erozí. Ta způsobuje postupné odlupování vrchních vrstev kamene či vznik puklin v kameni.

Springstone

V kopcích za vesnicí Tengenenge se těží temně černý a velmi tvrdý hadec, který sochaři v Zimbabwe nazývají springstone. Název je odvozen od anglického „spring“ – skákat a naznačuje, že majzlíky sochařů při práci od tvrdého kamene „odskakují“.

Opal | cobalt | fruit serpentine

Sochaři v Tengenenge využívají nejen místní kámen, ale rovněž si dováží kameny barevných odstínů, které se v Tengenenge či bezprostředním okolí nevyskytují. Nejčastěji používaným kamenem mimo místní černé, šedé a hnědé hadce je světle zelený kámen s bílými skvrnami a žilkami, kteří sochaři v Zimbabwe nazývají „opal stone“. Ten se nejčastěji těží v lokalitě Chiweshe, která leží v severním směru od hlavního města Harare a od Tengenenge je vzdálená zhruba 50 km. V Chiweshe se těží rovněž strakatý kámen zabarvený do karmínově červené barvy označovaný jako „cobalt stone“. Poslední kámen z rodiny hadců, se kterým sochaři pracují, nazývají „fruit serpentine“. Má rovněž velmi výrazně strakatou kresbu s převažujícími odstíny béžové a okrové. Těží se na různých místech Zimbabwe. Do Tengenenge se dováží z lokality Mdindo vzdálené od Tengenenge rovněž okolo 50 kilometrů.

Verdit | lepidolit

Mimo skupinu hadců sochaři občas pracují i s dalšími druhy kamene. Zřídka používaný verdit je velmi tvrdý temně smaragdově zelený polodrahokam, který občas sochaři v Tengenege požívají především na menší sošky. U sochařů, kteří tvoří v hlavním městě Harare, se můžete setkat se sochami ze světle fialového mléčného kamene, kterým je lepidolit.

Hadec v Čechách a na Moravě

Hadec není žádnou vzácnou horninou a vyskytuje se i v různých lokalitách v Evropě i u nás. Hadce se však jen vzácně uplatňují v sochařské tvorbě, evropští sochaři tradičně pracují s mramorem, pískovcem či žulou.

V České republice jsou pravděpodobně jen dva lomy, kde se v současnosti hadce aktivně těží pro průmyslové zpracování na stavební štěrky a drtě do betonů. Do druhé světové války, kdy fungovalo více místních malých lomů, se hadce těžily na řadě dalších míst. Dnes jsou tyto zaniklé lomy často chráněné botanické lokality. Vysoký obsah hořčíku v hadcích je nevhodný pro většinu rostlin a tak na hadcovém podloží rostou vzácná rostlinná společenstva.

V západní části Čech se hadce vyskytují ve Slavkovském lese mezi Prameny a Mnichovem. Nejhezčí v této oblasti je přírodní památka Křížky. Nedaleko obce Mnichov se v minulosti hadec požíval i pro výrobu dekorativních a užitkových předmětů. Na jihu Moravy naleznete národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step. V Jeseníkách se nachází několik menších hadcových lokalit. O přírodní památce Chrastický hadec si více přečtěte v samostatném příspěvku.

Jak vzniká socha

Hrubý tvar vtiskne sochař kameni pomocí majzlíku a kladívka nebo paličky. Jemnější obrysy pak socha získá opracováním kamenickým kladívkem s troj- či pětihrotým výměnným břitem – obdoba u nás používané pemrlice.

Povrch soch se pak postupně vyhlazuje nejprve rašplí a  následně zjemňuje brusným papírem různých hrubostí. U jemnějších brusných papírů již broušení probíhá za mokra.

Hotové sochy jsou nahřívány u otevřeného ohně a celé sochy nebo jen vybrané plochy jsou napouštěny voskem. Vosk se doslova vpije do teplého kamene, původně šedá barva opracovaného kamene ztmavne a umožní vyniknout jemným strukturám v kameni, kovovým žilkám a barevným skvrnkám.

Hadec na rozdíl od jiných druhů kamene sochařům umožňuje kombinovat hrubě opracované plochy světle šedé barvy a vybroušené plochy, které voskováním získají tmavou barvu. Tento styl práce s kamenem je pro sochaře v Zimbabwe typický a zřetelně odlišuje africké kamenné sochy od soch, které tvoří sochaři jinde ve světě.

Jsou-li sochy vystaveny v zahradě, vosková vrstva časem oprší. Mají-li si sochy zachovat lesklý tmavý vzhled, je třeba voskovou polituru udržovat a obnovovat. K tomu lze ve specializovaných obchodech pro sochaře a kameníky zakoupit vosky na kámen.