Hadcové lokality v Čechách a na Moravě

Většina kamenných soch, které si můžete prohlédnout a zakoupit v naší e-Galerii, je vytesána z hadce. Hadec u nás není příliš známou horninou, ale nejedná se o žádný unikátní ani vzácný kámen. V Čechách a na Moravě můžete nalézt řadu hadcových lokalit. Většinou jsou to malá, ale turisticky atraktivní území. A téměř vždy jsou tato území chráněná.

Jak vznikly hadce?

Hadce jsou původně vyvřelé horniny. Jejich základem jsou hlavně olivínovce, které byly horotvornými procesy vyzdviženy z hloubky zemského pláště k zemskému povrchu. Olivín za nízkých teplot na zemském povrchu reagoval s vodou a přeměnil se na minerály skupiny hadců. Hadec se proto řadí mezi takzvané přeměněné horniny.

Hadcové půdy

Na zvětralých hadcích vznikají půdy chudé na živiny, ale s vysokým obsahem hořčíku, chromu či kobaltu. Ve větší koncentraci jsou tyto prvky pro většinu rostlin jedovaté. Proto jsou soubory rostlin, které na hadcích dokážou přežít, velmi odlišné od okolní vegetace rostoucí na jiných horninách, než jsou hadce.

Hadce u Mohelna

Na jižní Moravě v oblasti mezi Mohelnem a Hrubšicemi protéká řeka Jihlava kaňonovitým údolím hluboko zaříznutým do okolní krajiny. Na své cestě k východu řeka Jihlava obnažila také dva hadcové ostrovy obklopené jinými horninami.

První hadcová lokalita se nachází mezi Mohelnem a Dukovany. Ano, těmi Dukovany, v jejichž blízkosti stojí jedna z našich dvou jaderných elektráren. Druhá nedaleká hadcová lokalita se nachází v trojúhelníku mezi obcemi Biskoupky, Hrubšice a Jamolice.

Kromě specifických půdních podmínek na hadcovém podloží přispívají k extrémně neobvyklé rostlinné pestrosti na hadcích u Mohelna i mikroklimatické podmínky údolí řeky Jihlavy. S výjimkou meandru přímo pod Mohelenskou hadcovou stepí zvaného „Čertův ocas“ protéká řeka Jihlava hadcovými ostrovy od západu k východu. Prudké svahy říčního údolí jsou proto obráceny buď k severu, nebo k jihu. To vede k dramaticky odlišné skladbě rostlin na teplých a suchých jižních svazích a chladnějších a vlhčích severních úbočích.

Proto na hadových ostrovech v okolí Mohelna postupně vznikla čtyři chráněná území. Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step je nejstarší z nich. Vznikla již v roce 1933. Spolu s přírodní rezervací Biskoupská hadcová step chrání suchomilná a teplomilná rostlinná společenstva na jižních svazích. Další dvě přírodní rezervace Dukovanský mlýn a rezervace Nad řekami naopak chrání chladnomilné rostliny na severních svazích řeky Jihlavy.

Naučná stezka Mohelenská hadcová step

Z parkoviště na okraji Mohelna se můžete vydat na okružní vycházku po hraně srázu nad řekou Jihlavou, dolů svahem k Mohelenskému mlýnu, po břehu řeky proti proudu a na závěr vystoupáte do prudkého svahu zpátky na hadcovou step mezi řekou a městysem Mohelno.

Nad parkovištěm, kde stezka začíná a končí, budete míjet nepřehlédnutelná boží muka postavená na kopečku, který je uměle navršenou mohylou z doby bronzové.

Délka trasy naučné stezky je 3,5 km. Cestou dolů k řece a pak opět vzhůru ale stezka překonává značné převýšení zhruba stodvaceti výškových metrů. Na trase si na deseti informačních panelech můžete přečíst informace o hadcové stepi, rostlinách, které zde můžete nalézt, a zvířatech, která na stepi a v jejím okolí žijí. Nejhezčí hadcové skály budete míjet na části stezky v úseku podél řeky Jihlavy.

Hadce a sochy ze Zimbabwe

Nezvětralé hadce u Mohelna mají temně černozelenou barvu, ale podobně jako na dalších lokalitách v Čechách a na Moravě je barva hadců jiná, než jsou odstíny kamene, ze kterých tesají sochy sochaři v Zimbabwe.

U nás jsou hadce více zabarveny do černozelena a obsahují žilky světlých minerálů. Hadce ze Zimbabwe jsou více variabilní v odstínech barev, mohou být temně černé, hnědé nebo světle zelené.

Pokud si chcete prohlédnout různé barvy afrických hadců, prohlédněte si sochy Zimbabwských sochařů v naší e-Galerii.

Přejeme vám příjemnou cestu a nové zážitky, pokud se na Mohelenskou hadcovou step vydáte.