Umělecká komunita Tengenenge se 6. prosince 2020 slavnostně rozloučila se svým zakladatelem Tomem Blomefieldem

Tom Blomefield zemřel 8. dubna 2020 v nizozemském Enschede ve věku 93 let. O dva dny později se s ním v Haaksbergenu v Nizozemsku rozloučili při malém obřadu (limitovaném opatřeními proti Covidu 19 na deset účastníků) nejbližší přátelé a příbuzní. Tělo bylo téhož dne zpopelněno a popel uložen do urny, aby podle přání Toma Blomefielda, mohl být uložen na místě, kde prožil většinu svého života – v Tengenenge.

Šťastná nešťastná náhoda umožnila vznik Tengenenge

Umělecká komunita Tengenenge se pod vedením Toma Blomefielda začala utvářet v roce 1966. V té době byl Tom farmářem a pěstoval především tabák na pozemcích vzdálených pár kilometrů od místa dnešní vesnice Tengenenge. Jižní Rhodesie (dnes přejmenovaná na Zimbabwe) byla britskou kolonií, ve které většinovému černošskému obyvatelstvu vládla bílá menšina. Vláda Jižní Rhodesie v čele s ministerským předsedou Ianem Smithem čelila tlaku Velké Británie, aby zrovnoprávnila černošskou většinu. Protože by tím bílí Rhodésané přišli o své postavení v zemi, pokusila se Smithova vláda situaci vyřešit jednostranným vyhlášením nezávislosti na Velké Británii. Vzhledem k politické váze Velké Británie ve světovém společenství nebyla nezávislost Jižní Rhodesie nikdy uznána a většina států zavedla vůči Rhodesii ekonomické sankce. Ty dopadly i na Toma Blomefielda, protože sankce zakazovaly vývoz tabáku, který Tom pěstoval. Zdánlivé neštěstí však bylo pro Toma Blomefielda šťastnou hvězdou. Umožnilo mu zrealizovat své umělecké ambice a stát se sochařem. Souhra náhod svedla v tom čase Toma Blomefielda dohromady s Crispenem Chakanyukou, který Toma naučil práci s kamenem a stal se spojovacím článkem mezi první generací zimbabwských sochařů a nově se rodícím hnutím sochařů z Tengenenge. O bohatém životě Toma Blomefielda si více přečtěte v jeho nekrologu.

Sochy provázely Toma Blomefielda většinu života a provází jej dál

Poslední roky, které s ohledem na svůj zdravotní stav Tom Blomefield strávil v Nizozemsku, mu nejvíce pomáhala Geja Stassen, nizozemská architektka, které v minulých desetiletích iniciovala výstavy umělců z Tengenenge v Nizozemsku. Geja Stassen požádala německého galeristu a obchodníka se zimbabwským uměním Bastiana Müllera, aby urnu s popelem Toma Blomefielda odvezl do Tengenenge. To však bylo možné až o téměř tři čtvrtě roku později, kdy se trochu uvolnila celosvětová opatření proti koronaviru.

Uložení urny s popelem Toma Blomefielda proběhlo večer před slavností. Protože více jak 50 let byl Tomův život provázaný s kamenem, rozhodli se sochaři uložit schránku s jeho popelem do těla sochy, kterou již před svou smrtí nestačil dokončit Bernard Matemera blízký přítel Toma Blomefielda a vynikající sochař. Na své vyzdvižení čekala zapomenutá socha dlouhých 18 let, Bernard Matemera zemřel již v roce 2002. Sochaři přenesli sochu na žulovou podestu, která se zdvihá před Muzeem Toma Blomefielda v Tengenenge, zde jí vztyčili, zabetonovali a do schránky vytesané do těla sochy uložili urnu. Socha, ve které spočinul Tom Blomefield, hledí na pohoří Great Dyke. Je to místo, odkud je jeden z nejhezčích výhledů na pás kopců na obzoru. Sochaři v nadsázce chtěli, aby se tímto výhledem Tom mohl kochat již věčně.

Slavnostní rozloučení

Rozloučení s Tomem Blomefieldem v typicky africkém duchu se zúčastnila nejen celá vesnice, ale do Tengenenge přijela i řada hostů. Slavnostní proslovy zahájil Dominic Benhura, stávající ředitel Tengenenge a nejúspěšnější současný zimbabwský sochař. Emotivní projev akcentující Toma Blomefielda jako člověka, který nikdy nečinil rozdílu mezi lidmi různých ras, pronesl Steven Blomefield – Tomův syn, který jediný z jeho čtyř dětí žije v Zimbabwe. Steven zdůraznil i vizionářství svého otce, který dokázal naplnit svůj sen. Jeho vize umožnila, aby se ze zcela neznámých dělníků na farmě někde v Zimbabwe stali mezinárodně uznávaní sochaři. Nenahraditelnou roli Toma Blomefielda při utváření zimbabwského sochařství ocenil i ředitel Národní galerie Zimbabwe Raphael Chikukwa. Za komunitu sochařů a celé Tengenenge o Tomovi Blomefieldovi promluvil Enos Gunja, jeden z prvních sochařů, který se připojil k Tomovi a začal spolu s ním tesat sochy. Za český Klub přátel Tengenenge, který podporuje vzdělání dětí v komunitě, se Tomem rozloučila předsedkyně klubu, afrikanistka a bývalá Chargé d’Affaires v Zimbabwe Marie Imbrová.

Nyau, tajná společnost Chewa

Jednotlivé řečníky oddělila vystoupení tanečníků Nyau, tajné společnosti etnika Chewa. I když nám dnes označení tajná společnost může znít konspirativně, primárním smyslem tajných afrických společností bylo a mnohde dodnes je uchovat původní africkou kulturu a chránit ji. Nejdříve před misionáři, kteří Afričany nutili ke svému náboženství, později před kýmkoliv, kdo chtěl zasahovat do prastarých vědomostí, tradic a rituálů. Vstup do tajné společnosti vyžaduje iniciaci, přijetí do společnosti, a Tom Blomefield byl jedním z členů Nyau. Zmiňuje se o tom ve své životopisné knize Stone Rich in Africa, kterou vydal vlastním nákladem v roce 2013. Jako řádný člen tajné společnosti Tom neprozrazuje žádné detaily, jen to, že po iniciačním obřadu mu zbyly jizvy (skarifikace) na rukách a nohách. Do řezných ran mu byl vetřen „kouzelný lektvar“. Na rukou, aby byl obdarován silou a talentem bubeníka, na nohou pro více energie a taneční schopnosti.

Skupina tanečníků Nyau vedla po skončení proslovů účastníky slavnosti k místu posledního odpočinku Toma Blomefielda. Cestou k muzeu se spustil mimořádně silný déšť, který ale neodradil ani tanečníky, ani ženy z Tengenenge, které se před sochou, ve které je uložen Tomův popel, se zemřelým rozloučily tradičními africkými obřady.

Tengenenge – odkaz Toma Blomefielda

Odkaz Toma Blomefielda dál žije především v Tengenenge. I když „své“ sochaře opustil již v roce 2007, třináct let před svou smrtí, v Tengenenge se každý den dál ozývá typické klepání kladívek do majzlíků a zvonění kamene. Každý den se v Tengenenge dál rodí nové sochy. Každý rok se v Tengenenge rodí malé děti a třeba i ony se jednou stanou sochaři a ponesou dál tradici umělecké komunity, kterou uprostřed buše dokázal z ničeho vybudovat Tom Blomefield – farmář, sochař, snílek, vizionář, ale hlavně člověk s velkým srdcem.