Když kámen v Tengenenge nesloužil jen k tesání soch

Vedle sochařství a malby existuje v historii Tengenenge ještě jedna pozoruhodná, dnes téměř zapomenutá kapitola – tisk grafických listů z kamenných matric. Tisku z kamene se sochaři v Tengenenge věnovali především v první polovině 70. let a tato tvorba představuje unikátní spojení sochařského materiálu a grafické techniky.

Pro sochaře z Tengenenge, kteří byli zvyklí kámen opracovávat, nebyl přechod ke grafice zásadním technickým problémem. Šlo spíše o jiný způsob myšlení – místo trojrozměrné formy vznikal dvojrozměrný obraz, který se mohl opakovat, šířit a komunikovat s publikem novým způsobem.

Počátky kamenotisku v Tengenenge

Impulzem k rozvoji tisku z kamene v Tengenenge byla inspirace tisky z kamenných matric u Inuitů (Eskymáků), kteří se inovativně adaptovali na západní výtvarné techniky a v 60. letech 20. století objevili, že techniky tisku z kamene a dřevorytu mohou používat k vytváření svých jedinečných, tradičních výtvarných motivů.

První matrice začaly vznikat v Tengenenge pravděpodobně kolem roku 1971–1972. Zpočátku se používal měkký kámen, nejčastěji steatit, do něhož se rytím vytvářel obraz.

Tisk probíhal ručně – barva se nanášela na kámen, na který se přikládal papír a ručně se třel pro lepší otisk. Výsledkem byly grafické listy s výraznou kresbou, jednoduchou kompozicí a silným symbolickým obsahem.

Matrice pro tisk z kamene, které zřejmě vytesal sochař Josiah Manzi

Kteří sochaři se tisku z kamene v Tengenenge věnovali?

Mezi sochaře, kteří tvořili nejen sochy, ale věnovali se i tisku z kamene, patřili především:

Josiah Manzi

Josiah Manzi byl jedním z nejaktivnějších autorů kamenných tisků. Jeho matrice často zachycovaly ptáky, masky a taneční motivy. Některé z těchto matric byly ještě donedávna uloženy v muzeu v Tengenenge.

Fanizani Akuda

Fanizani Akuda vytvořil několik kamenných matric, mimo jiné pro tisk pozvánek na výstavy soch z Tengenenge v Harare. Jeho grafiky nesou stejný rukopis jako jeho sochy – jasnou formu, čitelnost a optimistický výraz.

Ndale Wile

Ndale Wile patřil k nejzručnějším autorům tiskových kamenů. Jeho grafiky jsou plné humoru, pohybu a fantazie. Stejně jako v jeho sochách se v tiscích objevují kočky, zvířata a mytické bytosti.

Na tisku z kamene se podíleli také sochaři Abiso, Ephraim Chaurika, Bauden Khoreya či Moveti Manzi, který vytvořil kamenné tiskové matrice již jako velmi mladý.

Praktické využití tisků z kamene v Tengenenge

Grafické listy z Tengenenge byly nejen výtvarnými díly, které se prodávaly přímo v Tengenenge nebo v soukromých galeriích, ale měly i praktické využití. Sloužily například jako pozvánky na výstavy soch z Tengenenge či různé společenské akce.

Některé matrice a tisky se dostaly do sbírek evropských muzeí, především do Německa. V 90. letech byly vybrané kamenné matrice znovu otištěny v limitovaných edicích, čímž se tato výtvarná tvorba alespoň částečně dochovala.

Malé sochy včetně matrice pro tisk z kamene původně uložené v muzeu v Tengenenge

Zánik tisku grafiky z kamene v Tengenenge

Stejně jako malba i tisk grafiky z kamene z tvorby umělců v Tengenenge postupně zmizel. Po roce 2000 se této technice v komunitě již nikdo systematicky nevěnoval.

Dvě kamenné matrice, pravděpodobně od Josiaha Manziho, byly ještě po roce 2006 uloženy v muzeu v Tengenenge. Po roce 2020 se však ztratily a jejich osud je dnes neznámý. Dnes je muzeum v Tengenenge prázdné. Sochy první generace byly odvezeny, drobnější práce zmizely. Poslední hmotné doklady tisku z kamene tak zůstávají uloženy především v evropských muzeích a soukromých sbírkách.

Význam tisku z kamene pro historii umělecké komunity Tengenenge

Tisk grafických listů z kamene nebyl v Tengenenge okrajovou kuriozitou. Ukazuje, že sochaři první generace nebyli jen řemeslníky kamene, ale komplexními umělci, schopnými experimentu a přesahu mezi výtvarnými technikami. Grafika umožnila umělcům v Tengenenge jiný vztah k obrazu, opakovatelnost motivu a širší komunikaci se světem mimo komunitu.

Období, kdy se umělci v Tengenenge věnovali nejen tvorbě soch z kamene, ale i malovali a tiskli grafiky, je důležité pro celkové pochopení vývoje umělecké tvorby v této komunitě. Připomíná, že Tengenenge nebylo nikdy statickým místem, ale vždy bylo živým organismem, který reagoval na podněty, hledal nové formy a zanechal uměleckou stopu, jež přesahuje samotné kamenosochařství.